Já nemusím!

Musíš jít do akce! Musíš přestat tlačit! Musíš se rozhodnout! Musíš být jemnější! Musíš být silnější! Musíš, musíš, musíš!

hqdefault

Chce se mi říct jako ta malá holčička v reklamě: „Ne ne, já nemusím, já už ho vidím!“ Ale koho? Nebo co?

Vracím se po roce „flákání“ do česka a mám v sobě změť pocitů. „To“, co se vlastně neustále děje, probíhá ve třech vrstvách. Na povrchu se odhrává střídání několika tváří, pod povrchem zuří bouře, totální zmatek a „doprdelejánevímcomámdělat“ a v hloubce je naprostý klid. Vím zcela jistě, že podobné pocity občas (nebo spíš pořád?) zažívá téměř každá žena. Jen některé o tom buď neví (teda více či méně úspěšně předstírají, že o tom neví), případně se tím nechají totálně ovládat a nebo to „narvou“ kamsi hluboko, kde to pěkně bublá do doby, než to exploduje! Divili byste se jak dlouho tohle hlubinné schovávání může vydržet a je mnoho způsobů, jak se „TO“ pak dostane na povrch a jak se „to“ pak projeví.

Mnoho žen si na povrch nasadí masku „tojevpořádku,nicmineni“ a jedou. Musíš, musíš, musíš… Jiné to řeší tak, že žijí neustále v bouři a naopak se rozhodly, že „nebudupřetvařovat,říkamjenpravdu“ a hrnou se světem jak ničivé tzunami. Obě tyto skupiny žen postrádají spojení s třetí vrstvou, protože se ještě nikdy nedostaly až na dno a plácají se kdesi pod povrchem. Mezi dvěma extrémy, které nikam nevedou. Do hloubky svého klidu nemají přístup a to právě proto, že tam vede jediná cesta. Přes totální ztrátu kontroly a odevzdání se. Ale ten proces probíhá v samotě, v tichu, které může křičet, v bolesti, která osvobozuje, ve zmatku, který přináší pokoru, v lásce, která vede k soucitu, v odpuštění, které přináší klid a v chaosu, který vede k odevzdání.

Pokud se tam nevydají samy, ono „TO“ si najde cestu, jak o sobě dát vědět. Ještě předtím než „to“ řekne rázné a neodiskutovatelné DOST, se mnohé ženy snaží utéct.

Tak třeba si mohou myslet, že příčinou těch špatných pocitů je muž. A tak si najdou milence, případně se rozvedou. Některé to řeší tím, že hledají „toho pravého“ a světe div se, on furt nepříchází! Další tím, že hrdě ukazují všem, že NIKOHO nepotřebují!

Nebo může být příčina v ní, „něco je s ní určitě špatně!“. A tak hledají tu chybu. Začnou se hrabat v minulost, chodí zpět do minulých životů, zkouší nové a nové metody, jen aby tu chybu našly.

Případně za to můžou „oni“! Pozor, ti mají obrovskou moc! „Oni“ říkají… Kvůli „nim“ žena musí… Kdyby mohla, ona by dělala něco úplně jiného, ale ona nemůže, protože „oni“…

A tak se my ženy vymlouváme, schováváme a utíkáme. Některé tak dlouho, že s tímhle pocitem zemřou. Některé mají štěstí a něco je zastaví. Například nemoc, mnohdy rakovina. Nebo nějaká tragédie, životní komplikace, rozvod, vyhazov z práce, ztráta peněz, bouračka, požár, zlomené srdce, ruce či nohy… Ano, tohle všechno můžeme po čase považovat za šťastný okamžik! Tohle všechno může být dar, který nám pomůže dostat se dolů! Tam, kde je to, čeho se tak strašně bojíme. Ztráta jistoty!

Ten dar se ukrývá ve ztrátě jistoty a nalezení flexiblity.

Teprve potom, až odevzdáme poslední kousíček kontroly, čehokoli, na čem bychom mohly lpět a co bychom chtěli ovládat či vlastnit (ano, ani děti nejsou naším majetkem a DOKONCE i vánoce můžou být štastné bez hry na Ježíška), až teprve tehdy se stane zázrak! Až tehdy, když zjistíte, že NIC nemáte, nevíte, nemusíte, dokonce, že nic nejste, tehdy můžete VŠECHNO mít, vědět, moct a dokonce můžete vším i být. Můžete a nemusíte. Už víte, že není žádná chyba v mužích, není ani v „matrixu“ a dokonce není ani ve vás! Všechno se prostě jen děje. Jen to je. A to, jaké to je, to už záleží na vás. My a vlastně i život je NIC, které obsahuje VŠECHNO. Není to naopak.

Takže ať už probíhá pod povrchem jakákoli bouře, ať už máte na povrchu jakoukoli „tvář“, kdesi v hloubce už VÍTE! Vidíte to, co je mezi řádky, vidíte za roh a dokonce vidíte i to, co je očím neviditelné.

Po tomto vědomění už víte, že nemáte co ztratit. Nic vám totiž nepatří. Proto nic nemusíte a můžete v klidu říct:

„Ne ne, já nemusím, já už ho vidím…“

PS. Tento článek je určen ženám, ale možná v něm najdou nějakou zprávu i muži.

Hana Moneam

Hana Moneam

Hana Moneam je průvodkyně proměnou. Pomáhá ženám harmonizovat "in" a "out", přivádí je zpět k jejich podstatě, sebepoznání a sebelásce. Inspiruje k propojení a sladění vnějšího projevu a vnitřního nastavení pomocí změny životní strategie a fyzického vzhledu.