Co mě učí delfíni?

Měla jsem dnes možnost opět zažít něco úchvatného. Nevím jak jsem to udělala (no jasně že nijak), ale jsem vážně dítko štěstěny. Na dnešním výletu k delfínům jsem zase měla ojedinělý zážitek. Doprovázela jsem dvě moje klientky na výlet s delfíny a vypadalo to, že nemáme moc štěstí. Delfíny jsme krásně viděli z lodi, ale nějak nám stále unikalo se s nimi potkat ve vodě. V místě zvaném Dolphin house byly skupinky delfínů, ale také mnoho lodí a tím pádem mnoho lidí. Při hromadném seskoku do vody jsem je ani nezahlédla, popluli kolem nás tak rychle, že než jsem se stačila ve vodě zorientovat, byli pryč. Ani při druhém pokusu jsem neměla štěstí a chvíli jsem cítila smutek, moc jsem si přála je zase potkat. Bylo mi to také líto kvůli mým dvou klientkám, ale ty už na začátku dne říkaly: „Nám je to jedno, my se těšíme na prima den a když je neuvidíme, nic se nestane.“ Pochvalovaly si, že je viděly mockrát z lodě a že to je taky fajn. Takže když se mě náš průvodce ptal jestli jsem delfíny viděla, říkala jsem mu už s úsměvem: „Ne, ale to nevadí, žiju tady, uvidím je až bude ten správný čas.“

Když jsme odplouvali na blízké stanoviště k zakotvení a dalšímu programu, viděla jsem celou skupinu delfínů, jak pluje v naší úrovni a jakoby za námi. Dívala jsem se na ně a říkala jsem si, ty jo, to by bylo super je takhle potkat, nejlépe sama. A tím jsem přemýšlení o delfínech zakončila, věnovala jsem se ženám. Na druhém stanovišti bylo v plánu šnorchlování u korálů a mě se nějak nechtělo, byla jsem unavená, protože jsem se při druhém pokusu uvidět delfíny oddělila od skupiny a plavala hodně daleko. Zeptala jsem se klientek zda jim nebude vadit, když s nimi nepůjdu do vody a ty řekly že ne. Nějak jsem ale nevěděla, co mám dělat. Nedělala jsem tedy nic 🙂 Sedla jsem si na kraj lodě a pozorovala skupinu šnorchlujících. Když v tom mě v dálce něco upoutalo. Koukám a vidím, že to je ta skupina delfínů! Dívala jsem se na ně a říkala jsem si, že je úžasný je jen tak vidět. V tom jsem ucítila jak se moje tělo chce zvednout a plavat k nim. Mozek mi říkal, že je to blbost, že jsou strašně daleko a že když jsem k nim nebyla schopná doplavat předtím, teď už to „tuplem“ nepůjde. „Co to je za blbost“, hlásil šotek v mojí hlavě. Nicméně protože jsem už zvyklá naslouchat více tělu a jeho reakcím, zvedla jsem se, šla si pro brýle, šnorchl a ploutve a skočila do vody.

V tom jsem uviděla, že jeden z průvodců (z jiné lodě) uviděl „mou“ skupinku delfínů a začal ječet… dolphin, dolphin! Šotek v hlavě začal startovat: „Noooo jasněěěě, jáááá jsem ti to říkal, ale to néééé, mě se nevěří!“ Musela jsem se až zasmát a nevěnovala jsem mu žádnou pozornost. Prostě jsem strčila hlavu pod vodu a plavala. Sem tam jsem hlavu vystrčila, abych se podívala jestli uvidím z vody vyskakovat delfínky a plavu správným směrem. Cítila jsem, že je potkám. Přesto, že byli fakt daleko a skupina šnorchlujících byla přede mnou. Jednu chvíli to vypadalo, že je to marný ůboj“, protože jsem viděla, že se skupina lidí potkala se skupinou delfínů a já jsem tam nebyla. Rozhodla jsem se nepokračovat a jen je pozorovat z dálky. Když tu najednou vidím, že se asi vydávají směrem ke mě. Říkám si: “ Ty jo, tím, že jsem tu sama a delfíni lidem rozhodně uplavou, mohli bychom se potkat! Ok, děj se vůle Boží! Co se má stát, se stane, počkám.“

Ano! Najednou byli u mě. Skupina snad dvaceti delfínů a já. Chvíli jsme plavali spolu a já jsem jen koukala nadšeně kolem sebe. Měla jsem pocit, že si mě nevšímají, jako bych tam ani nebyla. Bylo to jak ve filmu, prostě jsem jen koukala a měla pocit, že to je jednostraný prožitek. A v tom mě dva delfíni vyvedli z omylu! Jeden se otočil a mrsknul sebou kolem mě v radostném skoku, bylo to tak krásný, že jsem až vyjekla 🙂 do brýlí mi vletěla voda (zkuste se smát s maskou pod vodou) a tak jsem musela na chvíli na hladinu. Když jsem se ponořila znovu, viděla jsem druhého, jak plave ke mě. Přísahám, že se mi díval do očí! Byl v něm naopak klid a moudrost. Jakoby mi říkal, vítej doma, ženo. Pak se kolem mě otočil, párkrát sebou mrsnul a připojil se ke skupině, která se mi pomalinku, ale jistě začala vzdalovat.

11356247_1625755977710679_936239224_n

Uvědomila jsem si znovu nádheru a sílu tohoto okamžiku. Cítila jsem vděčnost, lásku, klid, pokoru, radost, přijetí, pochopení, malost i velikost, prostě obrovskou škálu nejrůznějších krásných pocitů. Pro tyhle prožitky stojí zato žít!

Takže co mě učí delfíni?

  • S vděčností a úsměvem přijímat to, co v tu danou chvíli mám k dispozici i když možná toužím po něčem jiném.
  • Vyslat přání do vesmíru a dovolit, aby se mohlo naplnit.
  • Počkat si na správný okamžit a nepřestávat věřit, že i nemožné je možné.
  • Vydat se za hlasem své intuice, která se dostaví tehdy, když řeknu ne něčemu, co necítím a zůstanu v klidu i tehdy, pokud vlastně nevím, co mám zrovna místo toho dělat.
  • Nenechat se ovlivnit šotkem v hlavě, když prostě něco cítím a celé moje já jednoduše VÍ, že má něco udělat.
  • Udělat ten první, druhý, třetí, možná i pátý, desátý či stý krok (v tomto případě tempo) a v případě, že mi „něco“ říká zastav se, poslechnout a počkat si.
  • Důvěřovat vesmíru (Bohu, universu, velkému režiséru, vesmírné inteligenci – říkejte tomu jak chcete), že mi pomůže a dá mi to, o co jsem žádala, když jsme jsem se už vydala na cestu a podnikla určité kroky.
  • Nádherně čistý, prostý, jednoduchý a základní pocit, že jsem součástí skupiny, přesto, že mám pocit, že o mě ta skupina neví, že jsem neviditelná.
  • Vrátit se do přítomného okamžiku, hrát si a radovat se!
  • Procítit oboustranou moudrost při setkání s jinou bytostí a pohlédnutí si do očí.
  • Uvědomit si, že přesto, že to může vypadat že jsem sama, rozhodně sama nejsem! Kdykoli se může objevit skupina moudrých jedinců, kteří mi předají svoje dary.

Moc bych vám přála takové setkání s delfíny zažít. Je to opravdu nádhera. Mimochodem, jestli vás moje vyprávění zaujalo, můžeme se potkat na jednom ze zážitkových seminářů a společně vyslat přání, aby jste se s delfíny potkali i vy! Plavání s delfíny je totiž jednou z aktivit, která je součástí těchto našich akcí. Tak co, potkáme se na některé z nich?